Karnosin přináší radost ze života

KARNOSIN JAKO POTENCIÁLNÍ LÉČIVO V MEDICÍNĚ II.

Rozhovor o účincích karnosinu a jeho významu pro náš organismus nám poskytl doc. MUDr. Igo Kajaba, PhD., internista – gastroenterolog, expert v oblasti nutriční a klinické výživy, vědecký pracovník, lékař a odborný konzultant a garant společnosti CarnoMed, s.r.o.

Proč je karnosin tak důležitý pro náš organismus?

Karnosin je významná látka tělu vlastní. Přirozeně se vytváří v organismu člověka ze dvou aminokyselin (AK), které tvoří konstantní dipeptid. Jednou jeho složkou je L-histidin, který je esenciální aminokyselinou, například v období intenzivního růstu, během těhotenství a při stavech zvýšeného fyzického a psychického vypětí. Druhou je základní AK β-alanin, důležitý při pochodech proteosyntézy (tvorby bílkovin) ve tkáních. Jejich sdružení a vznik karnosinu umožňuje enzym karnosin-syntetáza, zejména v kosterním svalstvu (včetně srdečního svalu), ale také v mozku, plicích, ledvinách a jiných orgánech, kde plní několik důležitých fyziologických a ochranných funkcí, zejména jako nejintenzivnější antioxidant a preventivní faktor rozšířenosti tzv. civilizačních chorob v populaci. V organismu existuje i další enzym karnozináza, který zase hydrolyzuje (rozkládá) dipeptid na jeho 2 základní AK, pokud je to potřebné pro organismus. Karnosin je přijímán i exogenně ve stravě, ze které se vstřebává pouze v horních částech tenkého střeva jejunu (lačníku) a krví je pak pro jeho významnost dodáván do všech orgánů.

V čem spočívá podstata jeho účinků?

V rozsáhlé světové literatuře jsou zdůrazňovány na základě EBM (Evidence Based Medicine) významné protektivní účinky karnosinu u srdečně-cévních chorob, neurodegenerativních poškození a imunomodulačních poruch. Vykazuje také buněčně ochranné a regenerační, již zmiňované antioxidační, protizánětlivé, antisklerotické, antidiabetické, antimutagenní a tím i antiontogenní (protirakovinné) účinky. Karnosin významně potlačuje i nepříznivé vytváření vazby bílkovin a sacharidů (glukózy), se kterými souvisí vznik rizikových pokročilých produktů glykace - AGEs (Advanced Glycosylation End-products), jakož i negativní vliv konečných produktů peroxidace lipidů ALEs (Advanced Lipo, které představují malondialdehyd, konjugované dieny a hydroxynonenal. Tyto vytvářejí riziko u více závažných klinických stavů, ale rovněž nepříznivě podporují i ​​pochody předčasného stárnutí organismu. Významná je i schopnost karnosinu chelátovat prooxidativní ionty kovů, jako je měď, zinek, železo, ale také vázat toxické kovy – arsen, olovo, kadmium, 6mocný chrom, nikl a s podporou jejich vylučování z organismu tak chrání před závažnými poškozeními.

Karnosin je už považován za potenciální léčivo v medicíně. Karnosin může být prospěšný při léčbě kterých chorob?

Karnosin se jeví také jako velmi slibná léčebná molekula, a proto pro zachování příznivého účinku je žádoucí co nejdéle udržet jeho aktivitu v organismu, a to i exogenním přívodem (spotřebou masa a vnitřností) nebo příjmem farmaceutických přípravků s jeho obsahem. V současnosti je platný názor, že oxidativní stres představuje jeden ze základních článků v etiopatogenezi (chorobné příčinnosti) celé řady metabolických a degenerativních chorob, před jejichž nástupem a vývojem účinně chrání právě karnosin. Ten biologicky aktivně působí i jako scavenger („zametač“) a hasič škodlivých reaktivních kyslíkových forem (ROS – Reactive Oxygen Species) a reaktivních dusíkových forem (RNS – Reactive Nitrogen Species). Tím potlačuje nástup aterosklerózy, neurodegenery, schizofrenie a autismu), diabetu a vývoji jeho závažných druhotných komplikací. Tyto představují hlavně aterosklerotické kardiovaskulární (srdečně-cévní) choroby, náhlé cévní příhody mozku a srdce, diabetická retinopatie, nefropatie a polyneuropatie, ale také katarakta (šedý zákal oční čočky). Uvedené vědecké poznatky o karnosinu umožňují předpokládat, že se jeho funkce postupně využijí i v rámci léčby více nemocí.

Určitě je zde třeba uvést i novou, progresivně orientovanou oblast související s použitím karnosinu, a to při závažném stavu „poruchy autistického spektra“ (PAS), v zahraniční literatuře uváděná jako „Autism Spectrum Disoders“ (ASD) nejen u dětí, ale také u dospělých. Autismus je pervazivní (pronikavá) porucha, opět v zahraniční literatuře uváděná jako PDD (Pervasive Developmental Disoder), kterou charakterizuje komplexní narušení vývoje mnohočetných základních psychologických funkcí jedince. Průkopníkem v použití karnosinu v rámci péče o děti s uvedenou diagnózou PAS (PDD) je MD. Michael Chez, dětský neurolog z Chicaga, který uskutečnil 8týdenní kontrolovanou a dvojnásobně zaslepenou studii u tisíce autistických dětí podáváním 800 mg karnosinu denně. Studie přinesla významné výsledky. Byly potvrzeny příznivé účinky podávání karnosinu u 90 % sledovaných dětí. Zlepšení nastalo ve škále posuzující chování o 18 %, řeči a komunikace o 16 % a sociální interakce až o 27 %. Pozorováno bylo i zlepšení u jemné motoriky a sluchových vjemů. Důležité přitom je, že v průběhu studie nebyly zaznamenány žádné nežádoucí vedlejší účinky karnosinu, a proto se jeho podávání doporučuje i v dalších studiích, ačkoliv je dosaženo pouze zlepšení klinického stavu a ne vyléčení, protože autismus je trvalá a dosud bohužel nevyléčitelná porucha. Problematikou využití karnosinu u různých klinických stavů se badatelsky zabývají i domácí autoři z Lékařské a Přírodovědecké fakulty UK, z Ústavu molekulární biomedicíny UK a Ústavu patologické fyziologie LF UK, oba v Bratislavě, i z Endokrinologického ústavu.

Má užívání karnosinu nějaké věkové omezení?

Určitě ne, právě naopak, má určité věkové doporučení. Je známo, že optimální vnitřní tvorba karnosinu vrcholí ve 40. roce života a v dalších letech se jeho obsah v těle postupně snižuje, což se rovněž vztahuje i na mitochondriálně významný koenzym Q10. Z toho vyplývá, že oba přípravky je vhodné suplementovat ve formě doplňků výživy.

Dávkování Karnosinu Extra je individuální podle věku a aktuálního stavu jedince a přizpůsobováno je efektu účinku podávání. Průměrná dávka je 2 kapsle 2x denně při snaze o doplnění jeho potřebného množství v organismu. Z USA pocházejí poznatky, že při snaze o snižování počtu nervových záchvatů karnosinem u autistů a u epileptických záchvatů, se podávají dávky od 200-3000 mg (3 g) denně, a to opět bez vedlejších nepříznivých reakcí.

Jak lze dosáhnout co nejlepší biologické dostupnosti a účinku karnosinu?

Biologickou účinnost karnosinu lze ještě zvýšit vhodnou kombinací s dalšími aktivními látkami, jako je tomu u přípravku Karnosin Extra, kterou se dosáhne většího efektu ve srovnání s přípravkem, který obsahuje pouze karnosin. Komplexní přípravek Karnosin Extra obsahuje v 1 kapsli 125 mg karnosinu, 20 mg mitochondriálně výhodného d-alfa tokoferyl sukcinátu (odpovídá 16 mg vitaminu E-acetátu), 13,6 mg L-karnitinu, 20 mg koenzym a 20 mg extraktu z plodů vinné révy. Tímto jde o obohacení přípravku významnými zdravotně-protektivními účinky rostlinných flavonoidů, dalších polyfenolových látek a trihydrostilbenu resveratrolu, jejichž úloha spočívá v opravě poškozených mitochondriálních a jaderných DNA molekul, v ochraně srdečně-cévního systému silnými antioxidačními a protizánětlivými látkami.

14.11.2021