AUTENTICKÝ PŘÍBĚH! Evidentní změna přišla až po karnozínu

Guillain-Barré syndrom (GBS) je vzácná neurologická porucha, při které imunitní systém těla napadá periferní nervový systém, nervová vlákna nacházející se mimo mozek a míchu. Závažností se může pohybovat od mírného, s krátkou slabostí v končetinách, až po těžkou paralýzu, díky které pacient není schopen samostatně dýchat. Odhaduje se, že toto onemocnění každý rok postihne přibližně 1–2 osoby ze 100 000.

Přesná příčina přitom GBS dosud není známa. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) přibližně dvě třetiny pacientů s tímto syndromem prodělaly krátce před rozvojem syndromu průjem nebo infekci dýchacích cest. Naznačuje to, že syndrom může být spuštěn v případech, kdy se organismus snaží bojovat proti infekci, přičemž některé chemické látky na infikujících bakteriích a virech se podobají těm, které jsou na nervových buňkách. Proto se i nervové buňky stávají terčem útoku imunitního systému.

Poškození způsobuje vlastní imunitní systém těla, Guillain-Barré syndrom je považován za autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém běžně používá protilátky a speciální bílé krvinky, aby nás chránily před napadením bakteriemi a viry. U Guillain-Barrého syndromu však imunitní systém omylem napadne zdravé nervy, což oslabuje jejich schopnost vysílat signály mezi mozkem a svaly…

Den, který poznamenal jeho život, probíhal zcela normálně, běžnými rutinními pracemi v domácnosti v Nitře. Nic zvláštního, co by předurčovalo příchod náhlých zvláštních stavů, které nikdy předtím nezažil. Paradoxně, právě toho rána si dobral poslední pilulku antibiotik, jelikož překonal silnou chřipku s bakteriální superinfekcí, přestože se cítil už být zdravý.

Neobvyklé přemostění se dostavilo v inkriminovanou noc, když se náhle probral s tím, že mu odchází cit v končetinách. Byl to nepoznaný stav, který začínal od prstů na nohou. Postupně cítil, že ho končetiny přestávají poslouchat, a proto okamžitě zavolal rychlou zdravotnickou pomoc. Ta se naštěstí dostavila rychle a poté už dění dostalo úplně jinou dynamiku. „Měl jsem obrovské štěstí, ošetřující lékař měl podezření na správnou definici diagnózy. Ten zněl nekompromisně – můj imunitní systém napadl vlastní nervový systém,“ dodává Dodko. Na neurologické ambulanci pak následovala série vyšetření k vyloučení dalších diagnóz až po potvrzení té správné. „Můj zdravotní stav se rychle zhoršoval, tak mě za pár hodin museli zachraňovat už na JIP-ce. Za pár hodin na to jsem už nohama vůbec nehýbal, i s rukama jen s obtížemi. Přestože jsem první dny zachytil již úvodní stádium léčby imunoglobulinem, stav se dále zhoršoval a začaly problémy s polykáním, proto mi zavedli nasograstickou sondu“ – vysvětluje Dodko.
Imunoléčba zahrnovala kombinaci antibiotik a imunoglobulinu, přičemž byl na kyslíkových přístrojích na dokysličování plic. Jeho stav byl nadále mimořádně vážný, potíže s dýcháním sice pomalu ustupovaly, ale periferní nervový systém byl natolik zasažen, že po 8 dnech už byl od krku dolů zcela ochrnutý. Navíc neuměl vykašlávat a také přikrmovat ho museli sondou, v důsledku čehož rapidně zhubl. Stabilizace dýchání přišla po pár dnech, přičemž personál kromě permanentní péče dbal na to, aby se stav už nezhoršoval. Po 2 cyklech imunoglobulinové léčby následovala udržovací léčba kortikoidy. „Ta intervence imunoléčbou trochu pomohla a začal jsem opatrně hýbat končetinami. Po 14 dnech jsem byl přeložen na standardní oddělení neurologie.“ Jeho síla vůle byla mimořádně silná, když hned po JIP-ce na oddělení začal jemně hýbat končetinami, tak svítalo „světlo na konci tunelu“. Velmi pomalu začal držet lžičku, pomalu polykat, vše však bylo náročné.

„Pomoc a péče mojí manželky Katky byla v této obtížné situaci neocenitelná. Jsem jí za to velmi vděčný,” dodává Dodko. Po propuštění z nitřanské nemocnice měl věčný optimista Dodo touhu po rychlé rekonvalescenci. Postoupil do Hlohovce na rehabilitace. S manželkou Katkou jsme hledali i suplementární výživu na podporu rehabilitace i funkcí, které nejvíce utrpěly. Mám kamaráda, který léta užívá karnozín, a ten mi řekl, že tato účinná látka kromě toho, že opravuje nervový systém, mimořádně účinně funguje i na imunitní systém. Mezitím mi lékaři doporučili zůstat už jen při udržovací perorální dávce kortikoidní léčby a přípravku na podporu nervového systému ještě z nitranské nemocnice. Rozhodli jsme se tedy užívat i KARNOZIN EXTRA 250 mg, 4 kapsle denně – celých 6 týdnů. Pokračoval jsem v rehabilitacích v Hlohovci. Cítil jsem se slabý, navíc jsem věděl, že v mém věku bude zotavení v nedohlednu. „Moje odhodlání bylo obrovské, přestože vím, že pacienti s GBD v mém věku mají vážné problémy s návratem do normálního života. Pokud vůbec, tak po velmi dlouhé době a s možnými trvalými následky. Byl jsem velmi odhodlaný zabojovat,“ mluví s nadějí. Po 2 týdnech užívání 1000mg denní dávky KARNOZINU EXTRA a pomalé rehabilitace však pocítil zjevné intenzivní zlepšení stavu. Díky zvláštnímu přívalu síly, energie i citelné kadence do svalů a kloubů se náhle cítil nastartovaný. „Najednou jsem každý den něco dokázal zdolat. Šlo to zvláštně raketově,“ říká.

Manželka mu při tom nakoupila pomůcky pro lepší oporu, chodítka, samozřejmě mu nosila i speciálně upravenou stravu (bohatou na proteiny a mléčný obsah) pro tento typ zátěže. „Paradoxně rychle jsem už dokázal udržet sklenici jednou rukou, příbor přestal padat z ruky, dokázal jsem už nalévat z láhve, mýt se ráno atp. – samozřejmě s oporou berlí.“

Personál v nemocnici byl zaskočen rychlou rekonvalescencí a náhlým zlepšením jeho zdravotního stavu. „Já to jednoznačně přisuzuji KARNOZINU EXTRA. Cítil jsem se silný, plný síly, energie a optimismu. A přestože jsem byl v úvodu skeptik – jsem si jistý, že zlepšenou koncentraci, návrat a zlepšení mozkových funkcí mohu připsat i účinkům této látky. Musím však jedním dechem také dodat, že jsem neustále cvičil, rehabilitoval. Dnes po 3 měsících můžu konstatovat, že se cítím jako vyměněn. Nezískal jsem zpět jen svoji váhu, optimismus a šanci na plnohodnotný život po tak vážné diagnóze, jako je GBS, ale především mám mnohem větší chuť žít. Nadále soustavně hýbu svaly a klouby, přirozeně a systematicky beru karnozín a podle mě jsem se dokázal reintegrovat zpět do života za raketově rychlý čas. Jsem si jist, že i díky karnozínu.“

„Svůj příběh jsem vyprávěl proto, abych inspiroval jiné nevzdávat se a bojovat, i když je člověk ve zralém věku konfrontován se zvláštní diagnózou,“ dodává Dodko.

03.05.2023